TŘI ZEMĚ, JEDEN SILNÝ STÁT: PROČ ČECHY, MORAVA A SLEZSKO POTŘEBUJÍ ZEMSKÉ ZŘÍZENÍ

Zemské zřízení není návrat do minulosti. Je to návrat k přirozenému uspořádání českých zemí, které po staletí fungovalo a které dodnes funguje v nejúspěšnějších zemích Evropy. Čechy, Morava a Slezsko nejsou umělé administrativní jednotky. Jsou to historické země s vlastní identitou, vlastní hospodářskou strukturou, vlastními centry, vlastními tradicemi, vlastními potřebami a vlastními přednostmi. Centralistický stát tyto rozdíly nevidí, nebo je vidí jen jako problém. Zemské zřízení je naopak chápe jako největší bohatství a největší konkurenční výhodu. Když dostane každá země právo rozhodovat o sobě, o svých penězích, o svém rozvoji, o svém školství, zdravotnictví, dopravě, kultuře a podnikatelském prostředí, celá republika začne fungovat lépe, rychleji, levněji a spravedlivěji. Nejde o rozdělení státu. Jde o jeho posílení zezdola, o to, aby Praha přestala být jediným mozkem i jedinou pokladnou a aby se Brno, Ostrava, Olomouc, Plzeň, Liberec, Hradec Králové, České Budějovice, Zlín a další města stala skutečnými centry rozhodování a prosperity.
PENÍZE ZŮSTANOU TAM, KDE SE VYDĚLAJÍ, A VRÁTÍ SE TAM, KDE JSOU POTŘEBA
Největší výhoda zemského zřízení je ekonomická a je naprosto konkrétní. Dnes odchází obrovská část daní vybraných na Moravě a ve Slezsku do centrálního rozpočtu v Praze a zpět se vrací jen zlomek, a to ještě podle rozhodnutí úředníků, kteří místní poměry neznají. V zemském modelu by měly Čechy, Morava a Slezsko vlastní rozpočty, vlastní podíl na daních a jasně stanovená pravidla pro vyrovnání mezi zeměmi. To znamená, že země, která je hospodářsky silná, nebude trestána za svou úspěšnost, ale zároveň země, která se ocitne v přechodném útlumu, nezůstane bez pomoci. Přesně tak funguje Německo, kde sdílení daní a finanční vyrovnání mezi spolkovými zeměmi snižuje rozdíly v příjmech na obyvatele o desítky procent a zároveň zachovává motivaci k dobrému hospodaření. V Rakousku funguje podobný systém finančního vyrovnání mezi spolkem, devíti spolkovými zeměmi a obcemi, který zajišťuje, že ani menší a horské země jako Burgenland, Korutany nebo Vorarlbersko nejsou odsouzeny k zaostávání. Pro Čechy, Moravu a Slezsko by to znamenalo konec pocitu, že Morava doplácí na Prahu a Slezsko doplácí na všechny, a zároveň konec pocitu, že Čechy musí všechno platit. Místo podezírání a závisti by nastoupila průhledná, ústavně zakotvená pravidla, kde každý ví, kolik odvádí, kolik dostává a za co.
ROZHODOVÁNÍ BLÍŽE LIDEM ZNAMENÁ RYCHLEJŠÍ, LEVNĚJŠÍ A LEPŠÍ ROZHODNUTÍ
Centralistický stát rozhoduje pomalu, draze a často špatně, protože rozhoduje z dálky. Zemská vláda v Brně ví přesně, které silnice na Moravě jsou přetížené, které průmyslové zóny potřebují napojení na dálnici, kde chybí lékaři, kde chybí místa ve školkách a kde je potřeba podpořit vinařství, strojírenství nebo IT. Zemská vláda v Ostravě ví přesně, co potřebuje Slezsko po útlumu těžkého průmyslu, jak podpořit rekvalifikace, jak přilákat nové investory do Moravskoslezského kraje a jak využít polskou a slovenskou hranici jako výhodu, ne jako překážku. Zemská vláda v Praze pro Čechy ví přesně, co potřebují západní, severní, jižní i východní Čechy, které jsou dnes často jen periferiemi hlavního města. Když se rozhoduje blízko problému, neplýtvá se časem na schvalování v Praze, neplýtvá se penězi na zbytečné mezistupně a nevznikají rozhodnutí šitá na míru Praze a vnucená zbytku země. V Německu rozhodují spolkové země o školství, policii, kultuře, velké části správy a regionální hospodářské politiky, a právě proto je Bavorsko jiné než Severní Porýní-Vestfálsko a Bádensko-Württembersko jiné než Sasko, a přesto všechny dohromady tvoří nejsilnější ekonomiku Evropy. V Rakousku rozhodují spolkové země o školství, zdravotnictví, územním plánování a regionálním rozvoji, a právě proto je Horní Rakousko průmyslovým motorem, Tyrolsko turistickou velmocí a Vídeň kulturním a vědeckým centrem, a přesto všechny dohromady tvoří jednu z nejbohatších a nejstabilnějších zemí světa.
SOUTĚŽ ZEMÍ JAKO MOTOR INOVACÍ A KVALITY
Zemské zřízení přináší zdravou soutěž. Když mají Čechy, Morava a Slezsko vlastní kompetence, začnou soutěžit o to, která země nabídne podnikatelům lepší podmínky, rodinám lepší školy, studentům lepší univerzity, pacientům lepší nemocnice a turistům lepší zážitky. Jedna země zavede rychlejší stavební řízení a ostatní ji budou muset napodobit, jinak jim odejdou investoři. Jedna země zavede lepší podporu pro malé a střední podniky a ostatní ji budou muset překonat. Jedna země investuje do technických škol a za pár let bude mít nejlepší pracovníky v republice. Tato soutěž je přesně to, co v centralistickém státě chybí, protože tam je všude stejný, stejně pomalý a stejně neefektivní systém. V Německu je tato soutěž mezi spolkovými zeměmi jedním z hlavních motorů inovací. Bavorsko se stalo centrem high-tech a automobilového průmyslu, Bádensko-Württembersko centrem strojírenství a výzkumu, Severní Porýní-Vestfálsko centrem logistiky a energetiky, Berlín centrem startupů a kreativních odvětví. Nikdo jim to nenařídil z Berlína. Rozhodly se samy a Berlín jim v tom nebránil, ale pomáhal. V Rakousku soutěží spolkové země o investice, o turisty i o kvalitní pracovní sílu, a právě proto má každá země svou specializaci a svou značku, kterou zná celá Evropa. Čechy by mohly být českým Bavorskem, Morava českým Bádenskem-Württemberskem a Slezsko českým Severním Porýní-Vestfálskem, kdyby dostaly stejnou šanci.
SILNÉ REGIONÁLNÍ EKONOMIKY MÍSTO JEDNÉ PŘEHŘÁTÉ PRAHY
Dnešní Česko trpí obrovskou nerovnováhou. Praha bohatne, ceny bydlení v ní rostou do nebes, doprava kolabuje a lidé z Moravy a Slezska jsou nuceni odcházet za prací do hlavního města, i když by raději zůstali doma. Zemské zřízení tuto nerovnováhu napravuje, protože vytváří tři silná hospodářská centra místo jednoho. Brno se může stát skutečnou moravskou metropolí s vlastními univerzitami, výzkumnými centry, nemocnicemi a firmami, které nebudou muset žádat o povolení v Praze. Ostrava se může stát slezskou metropolí, která využije svou polohu na křižovatce Česka, Polska a Slovenska a stane se logistickým, průmyslovým a energetickým centrem střední Evropy. Praha pro Čechy a Praha jako hlavní město federace se oddělí, a tím se uleví i samotné Praze, která dnes nese břemeno celé republiky. Německo je důkazem, že země nemusí mít jen jedno přehřáté hlavní město. Mnichov, Stuttgart, Frankfurt, Hamburk, Kolín nad Rýnem, Düsseldorf a Lipsko jsou všechna silná ekonomická centra, protože jejich spolkové země do nich investovaly a daly jim prostor růst. Rakousko je důkazem, že i malá země může mít více center. Vídeň, Linec, Graz, Salcburk a Innsbruck jsou všechna prosperující města, protože jejich spolkové země mají vlastní rozpočty a vlastní rozvojové strategie. Čechy, Morava a Slezsko by po zavedení zemského zřízení získaly stejnou šanci. Mladí lidé by nemuseli odcházet do Prahy, protože by měli kvalitní práci, kvalitní bydlení a kvalitní život doma.
LEPŠÍ ŠKOLSTVÍ, ZDRAVOTNICTVÍ A KULTURA ŠITÉ NA MÍRU KAŽDÉ ZEMI
Každá země má jiné potřeby. Morava potřebuje silné vinařské, potravinářské a strojírenské školství, Slezsko potřebuje silné technické, hornické, energetické a logistické školství, Čechy potřebují silné školství pro sklářství, automobilový průmysl, chemii i cestovní ruch. Centralistické ministerstvo školství v Praze nemůže tyto potřeby znát do detailu a nemůže na ně pružně reagovat. Zemské ministerstvo školství ano. Stejné to je ve zdravotnictví. Moravské nemocnice potřebují jinou síť než české, slezské nemocnice potřebují jinou specializaci než pražské. Zemská vláda může rozhodnout, kde postavit novou nemocnici, kde posílit záchranku a kde podpořit prevenci, bez čekání na Prahu. Stejné to je v kultuře. Moravský folklor, slezské tradice, české hrady a zámky nejsou jen turistická atrakce, ale živá identita, kterou je třeba podporovat z místních zdrojů a s místní znalostí. V Německu mají spolkové země plnou odpovědnost za školství a kulturu, a právě proto má každá země své univerzity světové úrovně, svá divadla, své orchestry a své muzea. V Rakousku mají spolkové země klíčovou roli ve školství, zdravotnictví a kultuře, a právě proto je rakouské školství a zdravotnictví považováno za jedno z nejlepších v Evropě a rakouská kultura je živá i v nejmenších městech. Zemské zřízení by přineslo stejnou kvalitu i do Čech, na Moravu a do Slezska.
VĚTŠÍ ODPOVĚDNOST POLITIKŮ A VĚTŠÍ DŮVĚRA OBČANŮ
V centralistickém státě se politici vymlouvají na Prahu a Praha se vymlouvá na Brusel. Nikdo nenese odpovědnost. V zemském zřízení je odpovědnost jasná. Zemský premiér a zemská vláda odpovídají občanům své země za to, jak hospodaří, jaké silnice postavili, jaké školy podpořili a kolik pracovních míst vytvořili. Když hospodaří špatně, občané je ve volbách vymění. Když hospodaří dobře, občané je odmění. Tato blízkost politiky a občana zvyšuje důvěru v demokracii, zvyšuje účast ve volbách a snižuje pocit, že o nás rozhodují cizí lidé v daleké Praze. V Německu a Rakousku je zemská politika často důležitější než spolková, protože občané vědí, že právě zemská vláda rozhoduje o jejich každodenním životě. Zemští premiéři v Bavorsku, Severním Porýní-Vestfálsku, Horním Rakousku nebo Tyrolsku jsou často populárnější než spolkoví kancléři, protože jsou lidem blíž a jejich práce je vidět. Stejně by to fungovalo i u nás. Moravané by volili svou moravskou vládu, Slezané svou slezskou vládu a Češi svou českou vládu, a všichni dohromady by volili společnou federální vládu pro společné věci, jako je zahraniční politika, obrana a měna.
ODOLNOST VŮČI KRIZÍM A LEPŠÍ VYUŽITÍ EVROPSKÝCH PENĚZ
Zemské zřízení dělá stát odolnějším. Když přijde hospodářská krize, pandemie, energetická krize nebo povodně, centralistický stát reaguje pomalu a plošně. Zemské vlády reagují rychle a cíleně, protože znají místní situaci. Morava může podpořit své vinaře a zemědělce, Slezsko své průmyslové podniky a Čechy své turistické regiony, každá jinak a každá podle svých potřeb, a federální vláda jim v tom pomůže koordinací a společnými zdroji. Německo to dokázalo při sjednocení, kdy se východní spolkové země díky masivnímu vyrovnání a cílené podpoře postupně přibližovaly západním, a dokázalo to i při finanční krizi, kdy spolkové země mohly pružně reagovat na místní dopady. Rakousko to dokázalo při pandemii i energetické krizi, kdy spolkové země mohly přizpůsobit opatření místním podmínkám. Zemské zřízení také umožňuje mnohem lepší čerpání evropských fondů. Evropská unie je sama postavena na principu subsidiarity a regionální politiky a nejúspěšnějšími příjemci evropských peněz jsou právě spolkové země v Německu a Rakousku, které mají vlastní administrativu, vlastní projekty a vlastní strategii. Čechy, Morava a Slezsko jako země by mohly jednat s Bruselem přímo, s vlastními zastoupeními, s vlastními prioritami a s mnohem větší vahou než dnešní kraje, které jsou jen prodlouženou rukou Prahy.
HISTORICKÁ SPRAVEDLNOST A OBNOVA PŘIROZENÉ IDENTITY
Zemské zřízení není experiment. Je to návrat k tomu, co tu bylo po staletí a co bylo násilně přerušeno centralismem. Morava byla po staletí markrabstvím s vlastním sněmem, vlastní zemskou vládou a vlastní zemskou identitou. Slezsko bylo vévodstvím a zemí s vlastní správou a vlastními tradicemi. Čechy byly královstvím s vlastním sněmem a vlastní zemskou správou. Teprve moderní centralismus tyto země degradoval na pouhé kraje a okresy. Obnova zemského zřízení je proto aktem historické spravedlnosti. Moravané se přestanou cítit jako občané druhé kategorie, Slezané se přestanou cítit jako zapomenutá periferie a Češi se přestanou cítit jako jediní, kdo musí všechno táhnout. Každá země získá svou vlajku, svůj znak, svůj sněm, svou vládu a svou hrdost, a přesto všichni zůstanou občany jednoho společného státu, který bude silnější právě proto, že bude stát na třech silných pilířích, ne na jednom přetíženém centru. Německo a Rakousko jsou živým důkazem, že zemská hrdost neoslabuje stát, ale posiluje ho. Bavor je hrdý Bavor a zároveň hrdý Němec. Tyrolan je hrdý Tyrolan a zároveň hrdý Rakušan. Moravan může být hrdý Moravan a zároveň hrdý občan Česko-moravsko-slezské federace. Slezan může být hrdý Slezan a zároveň hrdý občan společného státu. Čech může být hrdý Čech a zároveň hrdý občan federace, která konečně funguje spravedlivě.
ZÁVĚREM
Zemské - spolkové zřízení Čech, Moravy a Slezska přináší všechny možné výhody najednou. Ekonomické, protože peníze zůstanou tam, kde se vydělají, a investice půjdou tam, kde jsou potřeba. Správní, protože rozhodnutí budou rychlejší, levnější a lepší. Sociální, protože školství, zdravotnictví a kultura budou šité na míru každé zemi. Politické, protože politici budou odpovědnější a občané budou mít větší důvěru. Regionální, protože vzniknou tři silná centra místo jednoho přehřátého. Odolnostní, protože stát bude lépe připraven na krize. Evropské, protože země budou lépe čerpat evropské peníze. A historické, protože se obnoví přirozená identita českých zemí. Německo a Rakousko ukazují, že to není utopie, ale ověřená cesta k prosperitě. Německo se díky spolkovému zřízení stalo nejsilnější ekonomikou Evropy, s vyrovnaným rozvojem, s mnoha silnými centry a s finančním vyrovnáním, které snižuje rozdíly mezi bohatými a chudšími zeměmi. Rakousko se díky spolkovému zřízení stalo jednou z nejbohatších, nejstabilnějších a nejvyrovnanějších zemí světa, s devíti silnými spolkovými zeměmi, které soutěží, spolupracují a společně tvoří prosperující celek. Čechy, Morava a Slezsko si zaslouží stejnou šanci. Zaslouží si vlastní vlády, vlastní rozpočty, vlastní odpovědnost a vlastní budoucnost v rámci společného, silného a spravedlivého federálního státu.
ZDROJE INFORMACÍ
- IMF, Germany has scope to make its federal system more competitive, elibrary. imf.org
- Hepp, R. a von Hagen, J., Fiscal Federalism in Germany: Stabilization and Redistribution Before and After Unification, Oxford Academic / ZEI, Bonn. Sdílení daní a finanční vyrovnání mezi spolkovými zeměmi snižují rozdíly v příjmech na obyvatele o téměř 40 procent
- The Federalism Project, Lessons from German Federalism, on Fiscal Transfers to States. Německo díky ústavně zakotveným transferům dosáhlo vyrovnanějšího hospodářského rozvoje regionů
- Evropský výbor regionů, Austria Fiscal Powers, portal.cor.europa.eu. Rakousko je federální stát s třemi úrovněmi vlády, spolkovou, devíti spolkovými zeměmi a obcemi
- KDZ, Fiscal Equalization System in Austria, kdz.eu. Rakousko funguje na víceúrovňovém systému spolkové vlády, spolkových zemí a obcí
- ECB, A fiscal capacity for the euro area: lessons from existing fiscal-federal systems, ecb.europa.eu. Rakouský federální systém s devíti spolkovými zeměmi
- Wikipedia, Federalism in Austria. Rakouský systém fiskálního federalismu je založen na oddělených finančních systémech federace a devíti zemí s nástrojem finančního vyrovnání
© 2026 VČMS