Jdi na obsah Jdi na menu
 


SVOBODA PROJEVU - ZÁKLADNÍ PRÁVO KAŽDÉHO ČLOVĚKA

meta_ai_svoboda_projevu_presny_znak_20261119_191857.jpg

Svoboda projevu je jedním z nejdůležitějších základních práv a svobod. Zaručuje každému člověku právo svobodně vyjadřovat své názory, myšlenky, postoje a přesvědčení, a to jakýmkoliv způsobem, který si sám zvolí.

Bez svobody projevu není možná svobodná veřejná debata, svobodná média, svobodné volby ani kontrola veřejné moci. Proto patří svoboda projevu k základům demokratického právního státu.

Svoboda projevu neznamená jen právo mluvit. Zahrnuje i právo mlčet, právo nevyjadřovat se, právo vyhledávat informace, přijímat je a dále je šířit.

 

CO ZNAMENÁ SVOBODA PROJEVU

Svoboda projevu zahrnuje zejména:

 

PRÁVO VYJADŘOVAT NÁZORY

Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem. Nikdo nesmí být nucen vyjadřovat názor, se kterým nesouhlasí.

 

PRÁVO NA INFORMACE

Každý má právo svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. To zahrnuje právo na informace z veřejných zdrojů, z médií i od státních orgánů.

 

SVOBODA MÉDIÍ

Součástí svobody projevu je svoboda tisku, rozhlasu, televize a internetu. Média mají právo informovat veřejnost a kritizovat veřejnou moc. Cenzura je nepřípustná.

 

SVOBODA UMĚLECKÉ TVORBY A VĚDECKÉHO BÁDÁNÍ

Každý má právo svobodně tvořit umělecká díla a svobodně bádat. Umění a věda nesmějí být omezovány z politických důvodů.

 

SVOBODA POLITICKÉHO PROJEVU

Občané mají právo kritizovat vládu, Parlament, prezidenta, soudy, politické strany i jednotlivé politiky. Politická kritika požívá zvlášť silné ochrany, i když je ostrá, přehnaná nebo nepříjemná.

 

ÚSTAVNÍ ZÁKLAD SVOBODY PROJEVU V ČESKÉ REPUBLICE

Hlavním pramenem svobody projevu v České republice je Listina základních práv a svobod.

 

ČL. 17 LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

1. Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.

2. Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.

3. Cenzura je nepřípustná.

4. Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

5. Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.

 

DALŠÍ SOUVISEJÍCÍ PRÁVA

Svoboda projevu úzce souvisí s dalšími právy zaručenými Listinou:

 

ČL. 15 - SVOBODA MYŠLENÍ, SVĚDOMÍ A NÁBOŽENSKÉHO VYZNÁNÍ

Každý má právo svobodně myslet a vyznávat své náboženství nebo víru, nebo být bez vyznání.

 

ČL. 16 - SVOBODA NÁBOŽENSKÉHO PROJEVU

Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.

 

ČL. 18 - PETIČNÍ PRÁVO

Každý má právo obracet se na státní orgány a orgány územní samosprávy se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu.

 

ČL. 19 - PRÁVO POKOJNĚ SE SHROMAŽĎOVAT

Každý má právo pokojně se shromažďovat a tím veřejně vyjadřovat své názory, například na demonstracích, pochodech nebo veřejných shromážděních.

 

ČL. 20 - PRÁVO SVOBODNĚ SE SDRUŽOVAT

Každý má právo se sdružovat ve spolcích, společnostech, politických stranách a hnutích a společně prosazovat své názory.

 

ČL. 22 - SVOBODNÁ SOUTĚŽ POLITICKÝCH SIL

Zákonná úprava politických práv musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.

 

KDY MŮŽE BÝT SVOBODA PROJEVU OMEZENA

Svoboda projevu není neomezená. Může být omezena pouze zákonem, a to jen tehdy, je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro:

 

OCHRANU PRÁV A SVOBOD DRUHÝCH

Například ochrana cti, důstojnosti, dobrého jména, soukromí a osobních údajů. Nikdo nemá právo pomluvou nebo lží poškozovat druhého.

 

BEZPEČNOST STÁTU A VEŘEJNOU BEZPEČNOST

Například zákaz vyzývání k násilí, k terorismu, k válce nebo k odstranění demokratického řádu.

 

OCHRANU VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ A MRAVNOSTI

Například omezení šíření informací, které vážně ohrožují zdraví lidí, nebo omezení pornografie přístupné dětem.

Každé omezení musí být přiměřené. Stát nesmí omezovat svobodu projevu více, než je nezbytné, a nesmí omezení zneužívat k potlačení kritiky nebo opozice.

 

CO SVOBODA PROJEVU NECHRÁNÍ

Svoboda projevu nechrání například:

 

VYZÝVÁNÍ K NÁSILÍ A NENÁVISTI

Veřejné podněcování k násilí, k nenávisti vůči skupině osob pro jejich rasu, národnost, náboženství nebo jiný znak, a popírání nebo schvalování genocidy.

 

POMLUVU A LŽIVÉ OBVINĚNÍ

Šíření nepravdivých informací, které poškozují čest a dobré jméno konkrétní osoby.

 

PORUŠOVÁNÍ SOUKROMÍ

Zveřejňování intimních informací, osobních údajů, záznamů ze soukromí nebo listovního tajemství bez souhlasu.

 

OHROŽOVÁNÍ STÁTNÍHO TAJEMSTVÍ A BEZPEČNOSTI

Vyzrazování utajovaných skutečností, které mohou ohrozit bezpečnost státu.

V takových případech může být projev postižen podle trestního zákona, občanského zákoníku nebo jiných zákonů, vždy ale rozhoduje nezávislý soud.

 

SVOBODA PROJEVU A INTERNET

Svoboda projevu platí stejně na internetu jako v tisku, v televizi nebo na veřejném shromáždění.

 

Na internetu má každý právo:

Psát své názory na sociální sítě, do diskusí, blogů a komentářů

Zveřejňovat videa, fotografie a články

Kritizovat veřejné činitele, úřady a instituce

Sdílet informace, které jsou pravdivé a získané zákonným způsobem

Provozovatelé sociálních sítí a internetových platforem mohou mít svá vlastní pravidla, ale stát nesmí nařizovat cenzuru názorů, které jsou zákonné, jen proto, že se někomu nelíbí.

 

SVOBODA PROJEVU VE ŠKOLE, V PRÁCI A NA VEŘEJNOSTI

ŽÁCI A STUDENTI

Žáci a studenti mají právo vyjadřovat své názory. Škola může omezit projev pouze tehdy, pokud narušuje výuku nebo práva ostatních, nikoliv proto, že s názorem nesouhlasí.

 

ZAMĚSTNANCI

Zaměstnanec má právo na svůj názor i mimo pracoviště. Zaměstnavatel nemůže zaměstnance postihnout za jeho soukromé názory, pokud tím neporušuje zákon nebo své pracovní povinnosti.

 

NOVINÁŘI

Novináři mají právo informovat veřejnost, klást otázky a kritizovat. Mají právo na ochranu svých zdrojů. Nikdo je nesmí nutit, aby prozradili zdroj informací, s výjimkou případů stanovených zákonem.

 

OBČANÉ NA VEŘEJNOSTI

Každý má právo pokojně demonstrovat, nosit transparenty, rozdávat letáky, podepisovat petice a veřejně mluvit o věcech veřejného zájmu.

 

ROLE STÁTU

Stát má v oblasti svobody projevu dvě povinnosti:

 

NESMÍ SÁM ZASAHOVAT

Stát nesmí cenzurovat, zakazovat noviny, vypínat weby z politických důvodů, stíhat lidi za jejich názory nebo vytvářet seznamy zakázaných názorů.

 

MUSÍ SVOBODU PROJEVU CHRÁNIT

Stát musí zajistit, aby lidé mohli svobodně mluvit bez strachu z násilí, výhrůžek nebo postihu. Musí chránit novináře, opozici, menšiny a všechny, kteří vyjadřují nepopulární názory.

 

PROČ JE SVOBODA PROJEVU DŮLEŽITÁ

Svoboda projevu umožňuje:

 

Občanům kontrolovat moc a upozorňovat na korupci a chyby státu

Menšinám bránit se proti většině

Novinářům odhalovat pravdu

Vědcům a umělcům svobodně tvořit

Společnosti vést otevřenou debatu a hledat nejlepší řešení

Kde není svoboda projevu, tam není svobodná společnost. Proto je svoboda projevu chráněna Ústavou a nelze ji zrušit ani zákonem.

 

ZDROJE INFORMACÍ

Text na této stránce vychází z oficiálních a veřejně dostupných právních pramenů České republiky a mezinárodních dokumentů o lidských právech. Nejedná se o právní poradenství, pro závazný výklad je rozhodné vždy platné znění ve Sbírce zákonů.

 

1. HLAVNÍ PRAMEN - PLATNÉ ZNĚNÍ

1. Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky

Zejména čl. 17 - Svoboda projevu a právo na informace, čl. 15, čl. 16, čl. 18, čl. 19, čl. 20 a čl. 22.

Ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.

2. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky

Základní zákon státu, společně s Listinou tvoří ústavní pořádek České republiky. Účinná od 1. ledna 1993.

Oficiální znění najdete zde:

Sbírka zákonů ČR - e-Sbírka: sbirka.gov.cz

Zákony pro lidi: zakonyprolidi.cz/cs/1993-2

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR: psp.cz

 

2. DALŠÍ ZÁKONY, KTERÉ UPRAVUJÍ SVOBODU PROJEVU

3. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

Upravuje například pomluvu, podněcování k nenávisti, vyhrožování a další trestné činy související s projevem.

4. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Chrání osobnost člověka, jeho čest, důstojnost, dobré jméno a soukromí.

5. Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Upravuje právo občanů získávat informace od státních orgánů a orgánů územní samosprávy.

6. Zákon č. 46/2000 Sb., tiskový zákon

Upravuje práva a povinnosti vydavatelů, právo na odpověď a právo na dodatečné sdělení.

7. Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

Upravuje svobodu vysílání a povinnosti provozovatelů vysílání.

8. Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím

Upravuje právo pokojně se shromažďovat, včetně oznamování shromáždění.

 

3. MEZINÁRODNÍ DOKUMENTY

9. Všeobecná deklarace lidských práv (OSN, 1948)

Čl. 19 - Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu.

10. Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (Rada Evropy, 1950)

Čl. 10 - Svoboda projevu. Pro Českou republiku závazná, publikována jako č. 209/1992 Sb. Na jejím základě rozhoduje Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

11. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (OSN, 1966)

Čl. 19 - Svoboda projevu a právo na informace. Publikováno jako č. 120/1976 Sb.

12. Listina základních práv Evropské unie (2000, právně závazná od 2009)

Čl. 11 - Svoboda projevu a informací.

 

4. DOPORUČENÉ OFICIÁLNÍ ZDROJE PRO OVĚŘENÍ

Ústavní soud ČR - usoud.cz - judikatura k výkladu svobody projevu

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR - psp.cz

Ministerstvo vnitra ČR - mvcr.cz

Veřejný ochránce práv - ochrance.cz

Evropský soud pro lidská práva - echr.coe.int

Kancelář OSN pro lidská práva - ohchr.org

 

POZNÁMKA POD ČLÁNEK:

Text vychází z veřejných právních předpisů - zejména z Usnesení č. 2/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro aktuální a závazné znění vždy použijte Sbírku zákonů ČR na sbirka.gov.cz. Tato stránka slouží pouze pro informaci a nenahrazuje právní poradenství.

 

© 2026  VČMS